La Sard
Dnes je: 18. 12. 2018 svátek má: Miloslav
 
TRÁVICÍ TRAKT A TECHNIKA KRMENÍ

"Láska prochází žaludkem"
Toto léty prověřené přísloví platí nejenom ve vztazích mezi lidmi, ale i ve vztahu člověka a zvířete. Ačkoliv všichni chovatelé a majitelé koní o svých miláčcích mluví s největší láskou a nadšením, koňský žaludek to reálně pozná jen málokdy.

Základním problémem při výživě koní je zejména nedostatek znalostí o skutečných potřebách koně, dále pak přehnaná orientace na cenu krmiv bez ohledu na kvalitu a výživnou hodnotu. Také tradice a zvyklosti některých "starých koňáků" nebo dravá marketingová masáž vskutku nejsou tím, čím by se zodpovědný majitel a chovatel měl řídit.
Vývoj znalostí v oblasti výživy zvířat šel v posledních padesáti letech prudce kupředu a proto stěží může obstát tvrzení některých chovatelů, že krmí, jako se krmilo dřív a koně víc nepotřebují. Pro srovnání je dobré si uvědomit obrovský pokrok v celé živočišné výrobě a zejména v krmivářském průmyslů, kde se třeba mimo jiné spotřeba krmiv na jednotku produkce snížila o více než 50 % během této doby.
Samozřejmě u koní hodnotíme zcela jiné ukazatele než ve výkrmu brojlerů nebo prasat, princip je však stejný. Kvalitnější, respektive vhodnější krmení vždy znamená lepší výsledky, ať již budeme sledovat sportovní výkonnost, reprodukční ukazatele nebo zdraví a dlouhověkost.
Kvalitněji krmit rozhodně nemusí znamenat vyšší náklady, dražší komponenty nebo další minerální či vitamínové doplňky. Zcela jistě to ale znamená více vědět.

TRÁVICÍ TRAKT
Koně jsou právě tak, jako jejich blízcí příbuzní zebry a osli, nepřežvýkaví býložravci. Mají za podobných podmínek analogicky podobné potravní návyky, zvyklosti a potřeby.
Jejich trávicí trakt, na rozdíl od přežvýkavých býložravců (skot, ovce, kozy, jelenovití), po důkladném mechanickém narušení zuby v tlamě, přijatou potravu zpracovává chemicky a enzymaticky - kyselinou chlorovodíkovou, organickými kyselinami a enzymy produkovanými zvířetem. Zejména jsou to sliny, žaludeční šťávy a trávicí šťávy tenkého střeva a slinivky břišní. V žaludku a tenkém střevě tak dochází k rozštěpení a následnému vstřebávání velké většiny organických živin. Bílkoviny jsou rozložené na kratší řetězce (peptidy) nebo až na jednotlivé aminokyseliny, tuky na glycerol a mastné kyseliny, složité cukry - škroby na jednodušší, disacharidy a monosacharidy. Dále je zažitina zpracovávána ve slepém a tlustém střevě. V těchto obrovských biochemických vacích pilně pracují na dalším rozkladu biliony kvasinek, bakterií a prvoků. Jejich enzymy dosud nerozloženou potravu přeměňují na organické kyseliny, vitamíny (zejména skupiny B a K), vstřebatelné formy minerálních látek a z vlastních těl mikroorganismy tvoří hodnotnou bílkovinu. Dále vzniká kromě jiného voda a nezanedbatelné množství plynů.

Také velikostní proporce trávicího traktu a tím i způsob příjmu krmiva je jiný u koní než u přežvýkavců. Kůň má poměrně malý žaludek 5 až 15 (20) litrů, kdežto obsah slepého vaku a tlustého střeva je zhruba 6 krát větší. To znamená, že kůň dokáže přijmout velké množství krmiva, nikoliv však v krátkém časovém úseku. Zejména rychlý příjem jadrného krmiva bohatého na sacharidy může díky mikrobiálním změnám ve slepém a tlustém střevě způsobit závažné zdravotní problémy, které mívají i fatální následky.

Přijatá potrava se v žaludku zdrží relativně krátce, od tří do devíti hodin, naopak průchod tlustými střevy je podstatně delší, více než dvacet hodin. Rychlost pasáže potravy je závislá zejména na její biodegradibilitě, česky snadnosti rozložení. Obecně se dá říci, že čím více krmivo obsahuje ligninu, vlákniny a jiných hůře stravitelných látek, tím déle ve střevech zůstává.

TECHNIKA KRMENÍ
Kůň je geneticky naprogramován na neustálý celodenní příjem malých dávek potravy, původně téměř výhradně objemových krmiv. Skladba byla závislá zejména na ročním období, po většinu roku převažovaly traviny a byliny s vysokým obsahem vlákniny. Divocí předci našich koní byli malí, otužilí, odolní, s tvrdou konstitucí. Nebyli příliš podobní dnešním ušlechtilým koním, měřitelnou výkonností (rychlost, síla, obratnost, rychlostní vytrvalost) se jim nemohli rovnat. Dokázali přežít a rozmnožovat se.

Po domestikaci se museli vyrovnávat s jinými nároky a působily na ně jiné selekční tlaky. Chovatelé si vybírali k dalšímu chovu zejména ta zvířata, která jim vzhledem, vlastnostmi nebo výkonností vyhovovala. A brzy těm nejpozornějším a také nejúspěšnějším chovatelům bylo jasné, že tak, jak koně slouží lidem, člověk musí sloužit i jim. Odhalili základní vztah: čím vyšší výkonnost, tím kvalitnější krmení.

Dnes víme, že kvalita je abstraktní pojem, který má význam jen pro konkrétní situaci. Kvalitní krmivo pro odstavené hříbě je zcela nevhodné pro dostihového koně v plném tréninku a naopak. Kvalitní výživa znamená znát potřeby živin konkrétního zvířete a dodat mu je v krmivu.

Ve stanovení potřeb se zobrazí zejména hmotnost a věk koně, aktuální kondice, plemeno, zdravotní stav, klimatické podmínky, způsob využívání a zatížení. Na základě potřeby živin můžeme sestavit krmnou dávku. Ta musí vyhovovat jak nám cenou, tak koním chutností, využitelností a celkovým dietetickým složením. Sebelépe napočítaná krmná dávka, kterou kůň nesežere, je k ničemu.

Vhodnost a použitelnost jednotlivých krmiv ovlivňuje způsob jejich zpracování jako je mačkání, šrotování, máčení, granulace, extruze. Některá hojně používaná krmiva bez předchozího specifického zpracování jsou nejen nestravitelná, ale i toxická (jedovatá). Příkladem za všechny je sója, která obsahuje antinutriční látky, které nejen ztěžují její stravitelnost, ale mohou ve větším množství způsobit i otravu. Tyto látky jsou termolabilní, takže po zahřátí se rozpadají na neškodné sloučeniny.

Naopak usnadňování rychlého příjmu většího množství jadrných krmiv namáčením, pokud toto není ze zdravotních (respiratorní problémy - snížení prašnosti), chuťových (zlepšení příjmu krmiva) nebo krmivářských důvodů (některé úsušky - bobtnání, rozpínavost) nezbytné, má spíše negativní vliv, neboť zvyšuje rychlost příjmu krmiva, snižuje jeho proslinění a mechanické zpracování. Zvýší se i rychlost průchodu žaludkem a tenkým střevem, sníží se resorpce cukrů a bílkovin. Ovlivní se i složení střevní mikroflóry. Navíc na celkové množství přijaté vody nebo obsahu tekutin ve střevech, zvlhčování krmiva nemá vliv.

K tomu, aby nejednoduchým způsobem zjištěná krmná dávka přinesla kýžený účinek, je třeba správná krmná technika, zahrnující způsob a frekvenci předkládání krmiva s vhodným pořadím jednotlivých krmiv. Protože nekrmíme jen koně, ale i nespočitatelné množství mikroorganismů, které musí žít ve vzájemné rovnováze. Proto veškeré změny v krmení musejí být u býložravců postupné a pomalejší než u všežravců (člověk, prase) nebo šelem.

Pro všechny koně všech kategorií a stupňů zatížení platí zásada: menší množství krmiv a častěji je lépe než naopak. Toto pravidlo již bohužel méně vyhovuje lidem, kteří koně chovají a mají krmit. Pro koně je velice důležité zachovávat pravidelný denní řád a zejména krmit ve stejnou dobu. V příjmu potravy by neměla být větší přestávka než 12 hodin. Při krmení méně než třikrát denně je jediným přijatelným kompromisem pastva, a to alespoň šestihodinová. Pastva vyhovuje nejenom způsobem příjmu krmiva (malá množství potravy po dlouhou dobu), ale je psychickým odreagováním a zároveň aktivním odpočinkem.

Posledním krokem je nezbytná zpětná vazba mezi chovatelem (trenérem, jezdcem, majitelem) a tím, kdo sestavil krmnou dávku. Je třeba citlivě reagovat na změny v kondici a výkonu koně a podle toho učinit úpravy. Koně byli a jsou selektováni na jiné požadavky než ostatní hospodářská zvířata a proto mají vyšší individuální variabilitu v potřebě živin.
Ing. Miroslav Drásal



  
NOVINKY

leden 2013
Krásný vstup do roku 2013 spokojeným současným i budoucím odběratelům přeje realizační tým La Sard


říjen / Octomber 2012
Spouštíme anglickou verzi našich webových stránek. Přejdete na ni kliknutím na britskou vlajku v pravémm horním rohu. / We launch the English version of our website. Go to it by clicking on the British flag in the upper right corner.


květen 2012
18. května se naše jezdkyně, Martina Drásalová, zúčastnila významného závodu SAIC v Jihoafrické republice. Článek o její účasti (a dalších 8 českých jezdkyň) si můžete přečíst zde. Zkrácená verze vyšla také na webu » brno.idnes.cz


leden 2012
Představujeme Vám aktualizovaný leták krmiv a výživových doplňků La Sard.


říjen 2011
Na stránce JO La Sard jsou doplněny podrobné informace k našim koním.


únor 2011
Zahajujeme prodej plodu Ostropestřce mariánského, léčivé byliny ze středomoří. Po dokončení poloprovozních krmných testů uvedeme na trh krmný doplněk La Sard SyliVit Force.


listopad 2010
V měsíci listopadu bylo, po úspěšném prověření v krmných testech, uvedeno nové bezovsové, nízkoenergetické krmivo La Sard FUN s velmi atraktivní zaváděcí cenou.


leden 2010
31.1.2010 spouštíme novou webovou prezentaci krmiv La SARD.

Věříme, že Vám pomůže v základní orientaci v potřebách Vašich koní i produktech, které na ně navazují. V případě zájmu nebo nejasností nás neváhejte kontaktovat. Vaše dotazy, náměty, požadavky a připomínky nebereme na lehkou váhu, jsou pro nás vítaným zdrojem inspirace a rozvoje, jsme za ně vděčni. Vždyť nejenom Mistři jezdí na La SARD.